WP chyby a jejich řešení – UX edice pro začátečníky

Mnoho uživatelů WordPress nemá technické zázemí, které by jim umožňovalo řešit chyby v programovacím kódu. Po samotné instalaci je však další osud webové stránky zcela v jejich rukou, protože poskytuje robustní soubor nástrojů pro úpravu obsahu, který zahrnuje manipulaci s textem, různými médii a jejich uspořádáním. Proto je také důležité, aby uživatelské rozhraní bylo jednoduše a přehledně nadesignováno a poskytovalo tak plynulou uživatelskou zkušenost ( user experience , zkráceně UX ). Podle mých zkušeností je WordPress lídrem iv této oblasti, přesto jsou však některé ovládací prvky stále ať už z historického nebo jiného důvodu umístěny tak nešťastně, že má s jejich nalezením běžný uživatel často problém.

It’s not a bug, It’s a feature!

V této netechnické části našeho seriálu se podíváme právě na tyto UX chybičky krásy.

Jako úvod napovídá, v tomto případě se nejedná o chyby systému z technického hlediska, spíše z hlediska UX designu. Někdo může namítat, že je to věc názoru, zkušenosti s reálnými uživateli však poukazují na několik opakujících se problémů.

Zakázání komentářů na články a stránky

Položka „Komentáře“ (Comments) v hlavním menu administrátorského rozhraní slouží k administraci konkrétních komentářů. Najdeme zde jejich přehled, mazání nebo upravování. Kromě toho mnozí uživatelé znají menu Nastavení – Diskuse, kde mohou uživatelé manažovat vzhled komentářů, jakož i jejich globální povolení či zakázání. Co však, když chceme komentáře povolit nebo zakázat jen v některém článku nebo stránce? Popis, který najdeme v menu Diskuse, o této možnosti jasně hovoří. Mnoho uživatelů však má problém s nalezením tohoto nastavení. Zbytečně byste jej hledali v rozšířených nastavení jednotlivých článků v menu Upravit článek (Edit Post), je přítomno pouze ve funkci rychlé úpravě (Quick edit) na stránce seznamu článků (stránek).

Smazání standardní kategorie „Nezařazeno“ (Uncategorized)

Často se může stát, že potřebujete na webstránce vypsat seznam kategorií, zejména kvůli dodatečné orientaci návštěvníků stránky, například formou widgetu na boční liště. Co však s přednastavenou kategorií „Nezařazeno“, kterou mnoho lidí zapomene hned na začátku přejmenovat, i když ji vůbec nepoužívá? Smazat nejde, bude mi snad navždy „špatit“ seznam kategorií? Řešení je jednoduché – tuto kategorii lze také smazat, ale pouze pokud je nastavena jiná výchozí kategorie, do které budou spadat. Toto nastavení však nenajdeme v menu články/kategorie kde bychom jej možná očekávali, ale v nastaveních psaní. Stačí označit za výchozí jinou kateorii a voila, kategorie „Nezařazeno“ se hned bude dát smazat.

Oříznutí obrázků a formátování jejich velikosti

WordPress je velmi vhodnou platformou pro snadnou integraci médií jako jsou obrázky. Stačí kliknout na položku Média a můžete vesele nahrávat obrázky a vkládat je téměř kamkoli. S trochou úsilí si tyto obrázky zároveň můžete upravit podle své libosti oříznutím a zmenšením. Toto editační menu však neuvidíme přímo při vkládání obrázku do článku nebo stránky, obrázek si musíte „předpřipravit“ v dalším menu, do kterého se dostanete jen přes knihovnu médií. Stačí si vyhledat váš obrázek, kliknout na tlačítko upravit , na další obrazovce opět na upravit obrázek a můžeme ořezávat: myší natáhnout vhodný výřez a kliknout na tlačítko[img] zcela vlevo nahoře hned nad obrázkem , i když více uživatelů zvykne bezúspěšně klikat na tlačítko uložit . Pokud se vám nový výřez nelíbí, můžete vaši akci vrátit kliknutím na tlačítko zrušit , v opačném případě můžete výřez uložit. Všechna další použití tohoto média budou pracovat s tímto novým výřezem. Pokud budete potřebovat jiný výřez, tuto akci lze také vrátit zpět – ve stejném menu kliknutím na Obnovit původní obrázek ( Restore original image ).

Podobně může uživatele poplést formátování obrázků a jejich velikosti v menu při vkládání do textu. Toto menu je dostupné po vložení obrázku do editoru kliknutím na tlačítko v levém horním rohu obrázku. [img] Kromě jiných nastavení poskytuje možnost zmenšit obrázek například na 60 % své velikosti. Po uložení změn a následném opětovném upravování velikosti tímto způsobem však nezůstane měřítko zachováno, ale takto aktualizovaný obrázek je opět na pomyslných 100 procentech. Někomu může takový postup vyhovovat, jiný zase budou preferovat vrátit obrázek před úpravou do původní velikosti – k této možnosti se dostanou v rozšířených nastaveních úpravy obrázku.

Všimli jste si, že WordPress poskytuje až tři různé úrovně úpravy obrázků?

– První úroveň je přímo při nahrání a importu obrázku, kdy WordPress generuje samostatné soubory podle přednastavených velikostí (nastavitelných v menu nastavení/média).
– Druhou úrovní je zmenšení, převrácení nebo oříznutí v knihovně médií a
– třetí úrovní je menu již vloženého média.

Každá z těchto úrovní umožňuje jiný druh úprav – 1. globální úpravy pro všechny importované obrázky, 2. úpravy média (obrázku) pro všechna jeho použití a nakonec 3. úpravy pro konkrétní instanci – například výskyt obrázku v článku. Když si uživatel uvědomí tuto logiku, má v rukou opravdu mocný nástroj pro manipulaci s médii, který umožňuje provádět masové a všeobecné, a zároveň konkrétní a specifické úpravy.

Zároveň je však tento systém poněkud znepřehledněn více editory obrázků, které nejsou zcela intuitivně dostupné (například nutnost otevřít obrázek opět přes menu/média přestože jiné menu se zobrazí hned po importu)

Nechtěné mezery mezi odstavci v textech

Možná se vám to už stalo: Pečlivě si připravíte článek (například v dokumentu MS Word nebo přímo ve WordPress editoru článku), přičemž dbáte na to, aby každý odstavec byl v logické vzdálenosti dle struktury článku. Po (zkopírování a) uložení článku však výsledek vůbec neodpovídá vašim představám: řádky jsou podivně rozhozené, někde chybí oddělení odstavců, někde jsou zase prázdné řádky navíc. Je to způsobeno tím, že WordPress editor má v sobě automatické formátování. wpautop který mění dvojité odsazení řádku („entery“) na html odstavce (< p> …< /p> ). Výsledek tohoto automatického formátování je někdy neviditelný, ale v závislosti na tématu (a stylu s ním provázaného) může způsobit výše uvedené problémy. Tento problém není jednoduše řešitelný žádným nastavením v rámci jádra WordPress , lze jej však obejít některými moduly, které jej přímo adresují. Patří mezi ně například PS Disable Auto Formatting nebo No WPautop .

Podobné problémy, které mohou mít uživatelé se systémem WordPress , jsou pochopitelným důsledkem neustálého vývoje v duchu Open-Source. Žádný vývojář podobně složitý systém nemůže kompletně nadesignovat od základů a některé funkce tedy mohou chvíli „vyčuhovat“ z celkové designové filozofie, jen aby do ní byli lépe integrováni hned v další – novější verzi WordPress .

Samotný výskyt podobných problémů s UI (user interface, uživatelským rozhraním) tedy není chybou v pravém slova smyslu – musíme se však snažit přicházet s návrhy, které mohou tento stav stále posouvat směrem k lepší integraci. Vývojářům systému zároveň může přijít vhod přidržet se jistých jasně definovaných designových pravidel, která mohou pomoci odlišit reálné UX problémy od subjektivních preferencí.

Závěr

Máte jako uživatelé CMS WordPress podobné nebo úplně jiné problémy, kdy funkce systému nejsou uspořádány podle toho, jak byste si představovali?

Našli jste někdy jednoduché řešení vašich dlouhodobých problémů přímo v nastavení WordPress ?

Napište nám o vašich zkušenostech.

WordPress Návod v PDF

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here